Podvodní dron Gladius Mini. Díl 1: Vypadá to dobře

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU 

Test našeho prvního podvodního dronu PowerRay najdete tady - tehdy se sice ukázalo, že je to zajímavý stroj, ale spíš drahá hračka pro ideální podmínky, jako je například moře s dobrou viditelností. Konkrétně šlo o nemožnost naklánět kameru a přesně regulovat polohu, takže v podmínkách nízké viditelnosti (v našich vodách běžné) nejenže toho nebylo moc vidět, ale ani se nešlo se strojem zorientovat podle dna.

obr: Gladius Mini se svým ovladačem

Nový Gladius Mini je v přibližně stejné cenové kategorii jako Power Ray (u nás se jeho cena pohybuje mezi 30 a 40 tisíci korun), ale podle specifikací výrobce je přinejmenším o třídu lepší, přestože je menší a lehčí. A co je obzvlášť důležité: vypadá to, že by se mohl hodit i pro praktické využití v našich vodách.

Hlavní parametry Gladius Mini

rozměry: 226 x 112 x 385 mm

hmotnost: 2,5 kg

maximální hloubka: 100 m

kamera: 12 MP

ISO: 100-3200

maximální rozlišení videa: 4K při 30 fps

LED reflektory: 2x 1200 lm

akumulátor: 5000 mAh

doba nabíjení: 2 hod.

obr: Gladius Mini má pět motorů, které mají zajistit dokonalou ovladatelnost

Ale nejen to. Stroj jde stabilizovat v úhlu 45 stupňů dolů i nahoru, takže je možné trvale sledovat dno pod ním, nebo naopak kontrolovat ponořené části lodí nad ním. Přesnou stabilizaci zajišťuje 5 motorů, zatímco Power Ray má jen tři. Na rozdíl od Power Ray tady není ovládací kabel vedoucí k dronu připojený k základnové stanici spojené s ovladačem přes wifi (což bylo zdrojem problémů), ale rovnou k ovladači. Světla nejsou jen na ozdobu; nejenže pořádně svítí, ale jde je i regulovat nebo vypnout pro úsporu energie. Výrobce dokonce malým odnímatelným závažím myslel na rozdíl výtlaku v mořské a ve sladké vodě.

A to zdaleka není všechno..., ale pojďme raději vybalovat.

Rozbalujeme

obr: Pohled do krabice

Krabice má dvě patra: nahoře sedí Gladius Mini, dole je ovladač, nabíječka, cívka na nímž má být stometrový kabel, návod, pár náhradních šroubků a těsnění - a teď se podržte: froté utěrka, ale tak pěkná, že je skoro škoda ji přenechat dronovi.

Návod (v mém balení jen anglický, přestože zakoupeno v Česku) sice upovídaností zrovna nevyniká, ale celkem stačí. Ze všeho nejdřív je nutné si stáhnout do mobilu ovládací aplikaci, buď pomocí QR kódu, který je v návodu, nebo přímo z internetového obchodu. Lepší je z QR kódu, protože v návodu se apka jmenuje jinak než v obchodě. Ale v téhle chvíli se projevil asi nejlepší rozdíl od PowerRay: nahrávání a zprovozňování aplikace proběhlo během chvilky bez nejmenšího problému.

obr: Spodní patro krabice: ovladač, naviják s kabelem, nabíječka, náhradní díly a utěrka

Samozřejmě je také nutné nabít akumulátory v dronu i v ovladači. Další bod pro Gladius Mini: konektory na dronu i na ovladači jsou shodné, takže netřeba koumat, který kam patří. Z toho vyplývá, že totéž platí i pro spojovací kabel mezi dronem a ovladačem. Na rozdíl od PowerRay ale stroj nijak nesignalizuje, že se nabíjí a jestli je nabitý - bez propojení s ovladačem a smartphonem se to nedovíte.

Propojení

obr: Propjení dronu s ovladačem

Máme tedy staženou aplikaci, nabité akumulátory, oba konce kabelu strčené do správných konektorů... Teď je kupodivu nutné bezdrátově propojit smartphone s ovladačem prostřednictvím wifi. Ovladač se celkem neliší od ovladače létajících dronů, drobné rozdíly si necháme na testování v terénu.

Mobil (respektive ovládací aplikace) z neznámého důvodu chce povolit bluetooth a samozřejmě musíte mít povolené připojení k wifi. V seznamu sítí wifi se objeví síť Gladius Mini a chce heslo. Je jednoduché: 12345678.

obr: Ovladač se s mobilem spojuje bezdrátově přes wifi

Sice mi není moc jasné, proč by nešlo mobil s ovladačem propojit drátem, což by dobrý dojem z Gladius Mini dovršilo, ale proč to má být jednoduché, když to může být složité, že... Nicméně i tohle funguje, takže se na displeji mobilu vzápětí objeví rozhraní aplikace a obraz palubní kamery.

Pro každého, kdo už nějaký ten dron měl, je rozhraní snadno čitelné - a rozdíly mezi vzduchem a vodou se zase podobají rozhraní PowerRay. Jenže je tu toho mnohem víc. Stejně jako v případě ovladače si necháme jejich popis na praktické zkoušky. Ty budou tématem příštího pokračování.

Jan A. Novák

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU