Podvodní dron PowerRay: 1. Seznamte se

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU

Přiznám se, že k létajícím dronům jsem se vlastně dostal z vody: léta jsem se potápěl, fotografoval pod vodou a protože vodotěsné fotoaparáty u nás tehdy nebyly dostupné, tak jsem je také vymýšlel a stavěl. Myšlenka zkonstruovat nějaký, který za mě vleze i tam, kam se mi nechce, kde je to nebezpečné, nebo kam se člověk nedostane vůbec, se nabízela skoro sama, a tak jsem začal na takovém stroji pracovat. Mezitím přišly létající drony, které jsem pro svou publicistickou práci potřeboval víc - ale na ROV jsem nezapomněl.

Když se na YouTube objevily první záběry s PowerRay, měl jsem smíšené pocity. Bylo to podobné tomu, co jsem vymýšlel, ale ne úplně: hned na začátku je asi poctivé si říct, že PowerRay je do značné míry spíš drahá hračka, která se dá prakticky využít jen omezeně (proč, to si povíme později). Současně jsem si ale uvědomil, že s ním můžu získat zkušenosti, které se mi budou hodit při stavbě něčeho použitelnějšího... ale co si to nalhávám: já ho prostě chtěl.

Ostatně známé úsloví říká, že rozdíl mezi klukem a chlapem je jen v ceně jejich hraček - a vzhledem k tomu, že mnozí chlapi si hrají se skutečnými ponorkami a skutečnými letadly, tak tohle zas tak drahé nebylo. I když na sumu čtyřiceti tisíc (na českém trhu) možná budou mít některé partnerky trochu odlišný názor.

Jak s ponorkou do stratosféry

Co PowerRay je, a co není, se dá do značné míry poznat na první pohled. Především je krásný; designér tu odvedl tak skvělou práci, že po tomhle stroji nejspíš zatoužíte už jen proto, jak vypadá. Pokud si ale přesto zachováte chladnou hlavu (k čemuž vám dopomůže již zmíněná cena), začnete se pídit po přesných specifikacích, které najdete tady. A uvědomíte si i některá omezení.

Leckoho asi nejdřív zarazí kabel, kterým se stroj ovládá, ale s tím nejde nic dělat, protože frekvence WiFi pod vodní hladinu proniknou jen pár centimetrů. Skutečně závažné omezení však představuje hmotnost. Samotná ponorka váží 3,8 kg, což je srovnatelné s létajícím DJI Inspire (ostatně i cena je blízká Inspire 1). Stejně jako u dronu k tomu musíte připočíst ovládací zařízení - ale na rozdíl od něj ještě taky padesátimetrový kabel. Celý komplet ve slušivém a praktickém přepravním kufříku (je součást dodávky) váží přes deset kilo - a to už je při letecké dopravě k moři trochu problém. Zatím mě napadá jen jediné řešení: oželet přepravní kufřík, dron vzít do palubního zavazadla (tam musí stejně, protože má napevno vestavěnou baterii), všechno ostatní do velkého zavazadla určeného pro nákladový prostor letadla.

K čemu je to dobré

Udávaná maximální hloubka ponoru 30 metrů je slušná, stejně jako parametry kamery (12 megapixelů, video 4K, čip 1/2,3 palce - podrobněji se jí budeme věnovat v jednom z příštích dílů seriálu). Horší ale je, že nejde měnit její sklon, tj. chybí gimbal, ale sklon dokonce ani nelze změnit před ponorem. Stroj také neumí boční pohyb; může se otáčet jen kolem svislé osy. Takže některé druhy záběrů, na které jste zvyklí z létajících dronů, tady neuděláte. Bohužel často takové, které by se pod vodou docela hodily.

PowerRay je proto vhodný především pro takové ty typické podvodní záběry z dovolených (když nějak vyřešíte leteckou dopravu). Jako potápěč ale vím i o lokalitách u nás, nebo v blízkém zahraničí kde by se s ním také dalo ledacos zajímavého natočit a dovedu si představit i jeho využití ve speleologii. Za zmínku stojí také to, že u nás bývá nejčistší voda v zimě pod ledem, což je přesně ten terén, kam se člověku moc nechce a kam správně smějí jen zkušení potápěči s vyššími kvalifikačními stupni.

Výrobce také sugeruje využití pro rybáře, což jako nerybář nedokáži posoudit - a jako příslušník potápěčské komunity, kterou rybáři urputně pronásledují, ani posuzovat nehodlám.

Vybalování

Verze, o které je v této recenzi řeč a k níž se vztahuje výše zmíněná cena, se nazývá Wizard - a teď si tu rozbalíme kufřík, v němž se dodává. Ostatně i ten kufřík stojí za pár vlídných slov: je pevný, šikovně tvarovaný a v takovém tom cestovatelském provedení, takže s kolečky a výsuvnou rukojetí. Navíc má i uzamykání zipových jezdců prostřednictvím číselného kódu. Z obchodu je nastavené na 0000. Malý ale tenhle kufr rozhodně není, z hlediska dopravy je dobré vědět, že disponuje rozměry 55 x 67 x 30 centimetrů.

Po otevření se kufr rozdělí na dvě stejné poloviny. V jedné je vlastní ponorka a to, čemu návod říká základní stanice (base station) PRABS10. K čemu slouží, o tom si povíme v příštím díle seriálu. Druhá půlka je oddělená přepážkou se suchým zipem a najdeme pod ní klubko kabelu (50 metrů), ovladač v podstatě stejný jako u dronu, nabíječku a brýle pro řízení z pohledu pilota. Kromě toho tu je vodotěsný sonar v podobě koule, která se dá připevnit k trupu dronu, nebo používat samostatně. A povinný návod, který je ovšem prakticky k ničemu - kromě QR kódu, který naviguje na web výrobce.

Prodejce (Megapixel) na svém e-shopu tvrdí, že jako dárek přibaluje naviják kabelu, v praxi se ale ukázalo, že to není tak docela pravda. O tom a o poněkud hororovém zprovozňování PowerRay bude příští díl seriálu.

Jan A. Novák

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU