Plzeňský festival Dronfest úspěšně prošel druhým ročníkem

Areál Depo 2015 původně sloužil plzeňskému dopravnímu podniku jako garáže a opravny trolejbusů, ale na akce s drony je jak dělaný: jsou tu rozlehlé haly pro expozice, přednášky i pro letové ukázky a v těsném sousedství nechybí hřiště, kde jde bezpečně provozovat drone racing.

Industriální architekturu prostoru nepřehlédnutelným způsobem doplňují stylové artefakty z jakýchsi vyřazených kotlů a rour. Jinak to tu ale působí dojmem, že prostor z největší části zůstal ve stavu, v jakém byl, když odtud odjel poslední trolejbus a poněkud chátrá. Jestli DEPO 2015 nemá skončit jako tržnice s laciným zbožím, tak by si zasloužil trochu zkulturnit.

Už z dálky bylo vidět, že organizátoři Dronefestu do akce vložili nejen velké úsilí, ale i hodně přemýšlení. Skvělým nápadem byly balóny vznášející se nad pavilóny, z nichž každý měl nejen nápis "DRONFEST", ale hlavně číslo pavilonu nebo atrakce, která se nacházela na spodním konci jeho kotvícího lana.

Vstup byl zdarma a všude spousta ochotných hostesek rozdávajících program, který společně s balóny posloužil k dokonalé orientaci v poněkud nepřehledném prostoru.

Výhodou areálu (kterou asi ze všeho nejvíc ocení Pražáci) byl dostatek míst k parkování v bezprostřední blízkosti. Nechyběly ani stánky s občerstvením a dronům tu přálo i počasí.

Jádrem Dronfestu (alespoň pro mě) byl pavilon 1, kam se soustředily stánky výrobců a provozovatelů dronů. Našel jsem tu značky jako Telink, Rotorama, Ehang nebo Robodrone, se kterými jsme v DroneWebu už dřív přišli do styku a u nichž je znát vysoká profesionalita. I další, které jsem ještě neznal, z nichž některé předváděly zajímavé věci.

Na druhou stranu ale si ale nemůžu odpustit konstatování, že počet vystavujících pro mě představoval určité zklamání; některá zákoutí pavilonu 1 působila poněkud opuštěně. Neviděl jsem nejen žádné zahraniční subjekty, ale ani četné české firmy, prodejce a instituce, které bych tu čekal. Z nějakého důvodu byl v Plzni cítit nepoměr mezi nepopiratelným zájmem veřejnosti o drony a zájmem prezentovat se na Dronfestu.

Naopak chvályhodnou iniciativu projevily plzeňské školy, na prvním místě Západočeská univerzita. Na Dronfestu bylo hned několik stánků, kde vzdělávací instituce prezentovaly svou práci v oblasti robotiky, IT a dronů - a vždy velmi zdařile.

Na všech těchto stáncích také pracovali studenti s velkým nasazením (což se nedalo říci o některých firemních, které ještě před sobotním polednem zely prázdnotou). Robotika představuje budoucnost - že by si to ale uvědomovaly jen školy v Plzni a okolí?

Součástí pavilonu 1 je Skleník - vtipně vymyšlené místo pro pořádání přednášek a konferencí. Pro vážnější zájemce o létání s drony nejspíš představoval největší magnet festivalu. Nabídka témat byla vynikající a na své si přišli jak začátečníci (například Jak vybrat dron, pořádající Andrurama), přes zájemce o závodění (Drone Racing, Rotorama), konstrukci (Programování dronů, Drony Sitm), fotografování (Techniky holywoodských záběrů, Dron Pro), profesionální létání (Jak se stát profesionálním pilotem, Telink) až po legislativu (Létá tady dron..., Dron Akademie). Kdyby pro nic jiného, tak pro tohle má Dronfest smysl.

Letošní Dronfest se "trefil" do ostře sledované události: uvedení miniaturního stroje DJI Spark. Telink, autorizovaný prodejce DJI v české republice šanci nepropásl a představil nový dron nejen na svém stánku, ale i při letových ukázkách. Zájemci tak měli možnost si žhavou novinku nejen doslova osahat, ale i vidět, co umí. I v tomto ohledu Dronfest nezklamal - a Telink odvedl dobrou práci.

Novinkou letošního ročníku byly soutěže, jejichž vyhodnocení proběhlo v pátek. Zájem vzbudila především soutěž FotkaFilm určená po hobby piloty létajících kamer. Soudě podle internetových diskusí byla hojně obeslaná - a jak už to tak u podobných soutěží bývá, výsledky budily emoce. Nicméně i v tomto případě platí olympijské "důležité je zúčastnit se", protože soutěž je motivací pro tvorbu a v podstatě nejvyšší možnou metou amatérského tvůrce. FotkaFilm tedy vytvořila něco, co tu pro segment dronů zatím chybělo.

Méně obeslaná, ale svým způsobem ambicióznější byla studentská soutěž DronApp ve vytváření androidových aplikací pro ovládání dronu. Jak už bylo řečeno, studentské práce představovaly velmi příjemné oživení jinak poněkud ploché nabídky Dronfestu a i DronApp naznačuje, že přinejmenším v Plzni mimořádně perspektivní obor nepodceňují.

Další atrakcí Dronfestu byla hala 2 - rozlehlá bývalá garáž autobusů a trolejbusů, jak dělaná pro letové ukázky. Byly tu přímo v akci k vidění drony jak pro amatéry (produkty DJI prostřednictvím Teling a zajímavý dron ambiciózního výrobce Ehang), tak pro profesionální aplikace. Letový prostor byl od diváků vzorně oddělen sítí - která ovšem silně znesnadňovala fotografování a natáčení ukázek.

V autobusové hale mě napadlo, že v České republice téměř není slyšet o Yuneec, který přitom mnozí považují za dvojku na světovém trhu a hojně se tu prodává. Na snímku dron ambiciózní čínské firmy Ehang při létání za sítí v hale č. 2

Divácky nepochybně nejatraktivnější částí Dronfestu bylo letiště FPV Dronrace, kde dominovala firma Rotorama. Návštěvníci mohli vidět jak tréninky a kvalifikace závodních minidronů, tak samotné závody Rotorama Dronfest FPV Race 2, přičemž část dráhy vedla exteriérem, část krytou halou. Výkony bleskurychlých a přitom titěrných strojků jsou opravdu neuvěřitelné - trochu problém ale je, že při svých rozměrech a rychlosti jsou chvílemi téměř neviditelné. Závody by asi ještě víc zatraktivnil velkoplošný displej se záběry kamery některého ze soutěžících dronů.

Dronfest rozhodně je velmi užitečná akce celostátního významu a buďme za ni rádi, tím spíš,  že organizátoři to umí. Je tu ale i potenciál dalšího rozvoje: díky jejich schopnostem, zájmu veřejnosti a geograficky velmi výhodné poloze Plzně se festival se může stát nejen nejvýznamnější akcí tohoto druhu u nás, ale i v rámci střední Evropy - připomínám například velkolepé veletrhy IT v časech počítačového boomu 90. let. Tím spíš by bylo zajímavé vědět, proč byla účast vystavujících firem na letošním ročníku spíš slabší, proč tu nebyl nikdo ze zahraničí - a hlavně proč tu chyběly organizace a instituce, jako, Ministerstvo dopravy ČR, Policie ČR, nebo Česká asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel, které mají obor v náplni činnosti.