Střílet na drony se nevyplácí

I když se nabízí zdánlivě snadné řešení v podobě brokovnice, tak jednoduché to není. Drony totiž mají s cyklisty společné ještě něco: nemá se po nich střílet. A tak po neznámém střelci, který letos v lednu poslal k zemi dron neškodně poletující nad veřejnou loukou u Kopřivnice, pátrá policie. Pokud ho najde, dotyčný bude mít problém, protože podle mluvčí kopřivnické policie mu kromě náhrady škody hrozí až rok za mřížemi. Totéž může čekat myslivce, který provedl totéž loni v srpnu poblíž Ždáru nad Sázavou a jehož jméno policie zná.

O zkušenostech z cely by se s oběma mohl podělit třeba William Merideth z Kentucky, jehož brokovnice měla roku 2015 na svědomí dron souseda Davida Boggse. Merideth, který si říká Drone Slayter (Zabiják dronů), prodává trička s tímto nápisem a fotografuje se zásadně v maskáčích a zbraní v ruce, byl po činu zatčen, později osvobozen, nicméně soudní spor s Boggsem se táhl dva roky. Bojovník s drony z něj nakonec vyšel celkem dobře jen proto, že americká justice se ohledně práva na používání zbraní od české dost liší.

Obrana proti dronům tedy není záležitost jen technická, ale také právní. Pokud někdo sestřelí stroj nad veřejnou plochou nebo dokonce nad zahradou jeho majitele jen proto, že ho "příšerně naštval" (jak údajně řekl tisku myslivec ze Ždáru), pak je otázka, jestli je způsobilý držet zbraň. Do hry také vstupuje úmyslné poškození cizího majetku, náhrady škody a podobně. Přitom cena většiny běžně dostupných dronů schopných nést kameru se pohybuje v řádu desítek tisíc korun, zatímco drony k profesionálnímu využití stojí statisíce až miliony. Pokud byl stroj navíc pojištěn (profesionální dron pojištěn být musí), bude střelec v soudním sporu stát i proti pojišťovně. Obvinění z přestupku proti občanskému soužití je proti tomu už jen třešnička na dortu.

Mnoho lidí se domnívá, že mohou střílet, pokud se dron pohybuje nad jejich pozemky - ale ani to není pravda. Vzdušný prostor není součást pozemkového vlastnictví, let přes pozemek je tedy možné posuzovat nanejvýš jako zásah do soukromí, za což hrozí pokuty až v řádu desítek tisíc korun. Je také zakázáno létat nad hustě obydlenými plochami bez příslušných povolení. Ale v okamžiku, kdy majitel nemovitosti začne střílet, otočí se zákon proti němu - jak už jsme viděli výše.

Ostatně i časté tvrzení, že dron "šmíruje", je problematické, protože běžně dostupné drony jsou vybavené širokoúhlými kamerami. Aby tedy operátor viděl něco, co stojí za šmírování, musel by se přiblížit na vzdálenost několika málo metrů. Existují sice i stroje schopné nést výkonnou kameru s teleobjektivem nebo zoomem, ty jsou ale velmi drahé - a za stejné peníze se dají pořídit podstatně výkonnější a nenápadnější prostředky pro sledování.

V případě sporu týkajícím se narušení soukromí jde skutečný stav dobře doložit, protože dron pořizuje a ukládá do paměti nejen kamerový záznam, ale i přesnou trasu letu v souřadnicích GPS, výšku a další údaje. Laciné drony to sice neumí - ale s těmi také nejde "šmírovat".

Takže pokud někdo má podezření, že ho cizí dron sleduje (nebo páchá jinou nepatřičnost), může jen jedno: přivolat policii.

Jan A. Novák