Monitor DJI CrystalSky podruhé

Jen dva týdny po vrácení zapůjčeného pětipalcového DJI CrystalSky firmě Telink jsem vyrazil fotografovat s Mavic Pro - tenktokrát už zase jen se smartphonem a náhradním tabletem v roli zobrazovacícho zařízení. Rozdíl v kvalitě obrazu byl propastný, především ale deprimovala nutnost pokaždé připojovat smartphone k ovladači, tím spíš, že se jednalo o krátké vzlety na několika různých místech. Skvělé dojmy ze zápůjčky CrystalSky byly ještě čerstvé, a tak už před posledním letem toho dne jsem měl jasno: tu věc prostě musím mít, i když není zrovna levná.

O pár dní později jsem tedy už rozbaloval krabice (přikoupil jsem ještě adaptér pro připevnění k ovladači Mavic Pro, což je další sice ne levná, ale velmi příjemná věc, díky které je možné mít monitor připevněný natrvalo a přitom celek zůstává skladný).

Po zapnutí jsem zjistil, že - tak jako u mnoha výrobků v poslední době - stiskem tlačítka "Power" začíná procedura nikoliv nepodobná výslechu. A poněkud záludná: na rozdíl od výslechu tady sice při špatné odpovědi nedostanete facku, ale systém se proti vám zatvrdí, což je ve výsledku dost podobné.

Takže tady je pár věcí, na něž jsem přicházel poněkud zdlouhavě a chvílemi i se vzteklým skřípáním zubů. Vaši zubní sklovinu tak mohou následující řádky ušetřit značného poškození.

První, co mě zaskočilo, byla nepřítomnost síťového kabelu k nabíječce v balení. Na pomoc přišlo YouTube, což ovšem znamenalo přetrpět několik videí, z nichž získáte pocit, že drony se zabývají hodně divní týpci s ještě divnější angličtinou - až nakonec ten nejdivnější vám opravdu poradí. V případě CrystalSky se věc má tak, že výrobce počítá spíš s majiteli strojů Inspire a Phantom, kde je nabíječka s příslušným konektorem. Majitelé Maviců si musí tuhle věc dokoupit.

Naštěstí Phantom mám, tak jsem ve hře mohl postoupit o level výš - konkrétně k vyhledání WiFi, protože stejně jako u DJI Spark to bez připojení nejde. Své heslo k wifině si při tom nejspíš důkladně zopakujete, protože jakákoliv chyba v dalším postupu vás ve hře vrátí o pár úrovní níž. Vzhledem k tomu, že moje heslo vymýšlel výrobce routeru a je opravdu rafinovaně komplikované, jsem si to docela užil.

Následuje zkouška ze zeměpisu. Monitor po vás chce nastavení časového pásma a nabídne přehršel měst. Ta ovšem nejsou v roletě řazená podle abecedy, takže jich projdete opravdu hodně. Je tu třeba i Harare - ale Praha ne. "Čert to vem", řeknete si a jdete dál. Jenže hned následující krok vám ukáže, že tím jste si z té krabičky udělali nepřítele.

Další věc co to po vás chce, je mail a heslo. Žádné samozřejmě nemáte, takže monitor vám úlisně nabídne možnost si ho udělat. Přes mail - jak jinak. Jenže když mailovou adresu napíšete, tak se dovíte, že taková neexistuje. Mimoděk si vzpomenete na horory, v nichž je hrdina rafinovaně přesvědčován o svém fyzickém nebytí, ale po vyzkoušení všeho možného (včetně štípání se do ucha) nakonec zjistíte, že problém je naštěstí mimo vás.

Vlastně to byl trest za podvádění v hodině zeměpisu: při nastavování časového pásma jsem Prahu nenašel, listování v neřazeném seznamu exotických destinaci mě za chvíli přestalo bavit, tak jsem prostě k nějaké Bogotě přidal český čas - a ta mrcha poznala, že koncovka mailu nesouhlasí. Chce jen jedno: abyste zadali Berlín - Amsterodam.

Tím se naštěstí dostáváme k happyendu: už zbývá jen si prohlédnout web výrobce, který vám vyskočí po dokončení procedury a iniciovat aplikaci DJI GO4, která chce lecos z toho, čím jste právě prošli. A teprve pak je CrystalSky doopravdy váš - tedy aspoň doufám...

Jinak platí všechno, co jsem napsal v předešlé recenzi: CrystalSky je vynikající výrobek, který z létání udělá velmi komfortní záležitost. Při využívání dronů k jiným účelům než jen k zábavě je skoro nezbytný - proto ostatně je u nejdražších verzí produktů DJI součástí balení. Ale snaha mít zákazníka prostřednictví internetu takříkajíc na háku, dojem z jinak dobrých produktů poněkud kazí (a nejen v případě DJI).

Jan A. Novák