Mavic 2 Entrerprise: profi dron pro chudé?

"Mavic 2 Enterprise je nejlepším komerčním dronem na světě, jehož účelem je naplňovat provozní potřeby našich průmyslových partnerů, stejně jako společností, které se na využití dronů teprve chystají," uvedl poněkud neskromně prezident společnosti DJI Roger Luo. "Hardware a software naší společnosti nastavují nová měřítka ve světě létání. A náš Mavic 2 Enterprise je nejkompaktnější, nejvýkonnější a přitom bezpečný a spolehlivý nástroj pro profesionální práci."

Dobrá - to, že proslovy manažerů z korporátního světa nabubřelostí nápadně připomínají chvástání komunistických papalášů neblahé paměti, tak nějak patří k věci, takže je nemusíme brát moc vážně. Pojďme se tedy raději podívat na to, jak "nejlepší komerční dron na světě" vypadá doopravdy.

Převlečený Mavic 2 Zoom

Enterprise je ve skutečnosti Mavic 2 Zoom, včetně jeho dlouhého doletu, přenosového systému Ocusync 2.0. a hlavně dvanáctimegové kamery vybavené dvojnásobným optickým a trojnásobným digitálním zoomem. Takže nepochybně stroj dobrý.

Vylepšení představuje heslem chráněné datové úložiště s kapacitou 24 GB na palubě dronu a "samozahřívací" akumulátor podle firemních specifik umožňující létání do teploty až -10 stupňů Celsia.

Nejnápadnější novinkou Enterprise ale je držák na trupu a v balení tři zařízení, které k němu lze připevnit: baterku se světelným tokem 2400 lm a udávaným dosvitem 30 metrů (!), reproduktor o intenzitě zvuku 100 dB ve vzdálenosti 1 metr od zdroje a světelný maják (stroboskop) viditelný údajně ze vzdálenosti cca 5 kilometrů.

Podrobné firemní specifikace Mavic 2 Enterprise najdete tady.

Není pochyb o tom, že už samotný Mavic 2 Zoom díky skladnosti, doletu, spolehlivosti a především díky kamerovému zoomu, se pro některé typy profesionálního nasazení hodí velmi dobře. Otázkou tedy je, jestli vylepšení verze Enterprise stojí za cenový rozdíl.

Cenový rozdíl

O jakou částku jde, ale není lehké zjistit. Na oficiálním e-shopu DJI cenu M 2 Enterprise (na rozdíl od jejich jiných produktů) nenajdete a dozvíte se ji jaksi diskrétně až po odeslání mailu. Podle neoficiálních zdrojů činí 1999 USD v základním balení, 2420 USD ve verzi Combo (obsahuje dva další akumulátory a náhradní vrtule). Pro srovnání: Mavic 2 Zoom se v základním balení u DJI nabízí za 1249 USD.

Sečteno a podtrženo: rozdíl dělá 750 USD, což je podle současného kursu přibližně 16 800 Kč (ponechme teď stranou otázku, co s tím udělají čeští prodejci). To není zrovna málo, takže nás nejspíš bude zajímat bližší pohled na doplňky v balení Enterprise, které u Mavic 2 Zoom nejsou.

Samozahřívací akumulátor

První, co asi vzbudí u praktikujících operátorů dronů rozpaky, je samozahřívací baterie, jejíž výhodou podle firemního webu je to, že umožňuje provoz do -10 stupňů. Pracovníci velkých firem, kteří budou o nákupech Enterprise rozhodovat, to možná nevědí, ale jinak vám každý modelář prozradí, že lithiový akumulátor se při provozu zahřívá jaksi sám od sebe, takže létat v mrazu není problém (létal jsem s Phantom 4 i Mavic Pro v počasí, kdy mi dech mrzl na vousech i bez "samozahřívacího" akumulátoru). Jen je nutné, aby byla baterka teplá před startem, což právě inovovaný akumulátor Enterprise zřejmě řeší.

Téhož efektu se ovšem dá dosáhnout podstatně levněji nošením akumulátoru v kapse nebo - pokud je opravdu velká kosa - přímo na těle (a viděl jsem i kutila, co si pro létání v mrazu vyrobil ohřívací kufr).

Mimochodem, není bez zajímavosti, že zatímco u Enterprise ve firemních specifikacích DJI údaj o minimální provozní teplotě je, u Mavic 2 Zoom chybí. Těžko se proto zbavit podezření, že mezi nimi nebude velký rozdíl - pokud vůbec nějaký.

Takže za mě to na obětování hned několika bankou posvěcených obrázků T. G. Masaryka (a ještě ke všemu nejméně dvou Palackých navrch) zatím moc nevypadá. Pojďme tedy dál.

Doplňky

Asi nejzajímavější novinkou jsou zmíněné tři doplňky. Ale dokonce i web DJI přiznává, že jeden každý z nich zkrátí třicetiminutovou výdrž ve vzduchu o 5 minut. Přitom i ona půlhodina platí jen pro ideální podmínky, které třeba pro záchranářské akce sotva bývají k dispozici.

Nenašel jsem také údaj, zda mají vlastní zdroj energie a jaký, dá se ale předpokládat, že ano, protože jinak by zejména u světla byla ztráta výdrže jistě větší. Ale jestli to tak opravdu je, pak jsem bohužel nikde nenašel údaj, jak dlouho vydrží baterka svítit, reproduktor mluvit a blikátko blikat na plný výkon, což mi přijde docela důležité.

Ponechme na každém uživateli, jestli mu blikající světlo a reproduktor (který umožňuje buď mluvit přes vysílačku, nebo dát pokyn k přehrání zvukového souboru) stojí za cenový rozdíl. Jejich praktickou použitelnost ostatně mohou prozradit až nezávislé testy, které zatím nejsou k dispozici. Chtěl bych se ale zastavit u baterky.

Světlo

Reflektor na dronu vypadá jako skvělá věc - a neříkám to jen proto, že občas létám v jeskyních a jiných temných koutech kde bych ho docela užil. I pátrací akce probíhají leckdy po tmě, konstrukce se kontrolují za chatrného osvětlení a podobně, takže na první pohled pro některé typy profesionálního využití velké plus. Jenže...

Dejme tomu, že 2400 lumenů je dost na to, aby mělo smysl při svícení použít největší přednost Mavic 2 Zoom, kterou bezesporu je kamerový zoom - i když bych si efektivností  světla s pouze třicetimetrovým dosvitem, v kombinaci s až pětinásobným zoomem nebyl moc jistý. Horší je, že baterku není možné za letu natáčet, zatímco kameru ano. Jinak řečeno: pokud si budete chtít svítit a osvícené vidět, prakticky nemůžete hýbat kamerou, což možnosti nasazení za tmy značně omezuje.

Na výhody zaheslovaného datového úložiště na palubě jsem zatím nepřišel, ale co já vím - třeba profesionálové na něco přijdou. Když je to ten nejlepší komerční dron na světě...

Závěr

Na podrobné zhodnocení Mavic 2 Enterprise by chtělo mít stroj v ruce, nicméně i tak je možné říct, že "nejlepší komerční dron na světě", jak tvrdí Roger Luo, to docela jistě není - a nejen proto, že skutečně profesionální stroje mají úplně jiné parametry a schopnosti.

Dá se namítnout, že skutečně profesionální drony stojí o nějakou tu nulu na konci číslovky víc a situace, kde je může Enterprise s výhodou nahradit, existují - a je to pravda. Pravdou je i to, že Mavic 2 Enterprise je (na rozdíl od nich) skladný, přenosný a transportovatelný prakticky za jakýchkoliv podmínek kamkoliv.

Jenže ve skutečnosti otázka stojí úplně jinak: není možné ke stejným účelům použít ještě levnější a skoro stejný Mavic 2 Zoom? Nemohu se zbavit, že ve většině případů ano.

Přesto není Mavic 2 Enterprise špatný nápad - ovšem spíš z marketingového hlediska. Pro pracovníky odpovědné za nákup takových strojů ve velkých firmách jsou zmíněné skutečnosti i cenové rozdíly mezi Zoom a Enterprise hluboko pod jejich rozlišovací úrovní. Zato dobře vědí něco jiného: kdyby pro svou společnost nebo organizaci nakoupili (dejme tomu) 10 kusů Mavic 2 Zoom, který je vnímaný spíš jako hračka, vypadá to divně. Naproti tomu stejná objednávka stroje, který je výrobcem deklarovaný jako profi (dokonce nejlepší na světě) z účetnictví nijak vyčnívá.

I tak by ale bylo zajímavé vědět, jak se Mavic 2 Enterprise bude prodávat. Stejně jako by nebylo špatné znát, jak si vede Mavic 2 Zoom ve srovnání s Mavic 2 Pro, což by o motivaci ke vzniku Enterprise třeba také něco naznačilo.

Jan A. Novák