Kupujeme první dron: 04. Malý, odolný a od zavedené firmy

první díl seriálu

předešlý díl seriálu

následující díl seriálu

Předešlé díly seriálu se týkaly laciných strojů za pár set nebo nanejvýš pár tisíc korun. Je sice možné začínat s drony i jinak, to si ale necháme na další pokračování. Tenhle díl pořád ještě je o levných modelech, protože žádný učený z nebe nespadl - což v tomto případě platí doslova. A většinou je lepší spadnout za tisícikorunu, než když při tom těch tisícikorun vyletí do vzduchu několik desítek. 

Proč má být začátečnický dron odolný, je asi každému jasné. V používaných materiálech jsou mezi jednotlivými výrobci velké rozdíly, navenek vypadají stejně a prakticky není cesta, jak jejich kvalitu předem zjistit - to poznáte až při prvním tvrdším přistání. Dron už ze své podstaty žije dobrodružný život, při kterém přicházejí k úhoně zejména vrtule a přistávací nohy, často ale také ramena nesoucí motory. Zjistěte si proto, jestli jsou tyto prvky k sehnání jako náhradní díly (rezervní vrtule bývají často součástí balení).

Napsal jsem sice, že navenek nejde kvalitu materiálu poznat, setkal jsem se ale i s příjemnou výjimkou: námi nedávno testovaná Syma X21 má trup zhotovený z měkčeného plastu, který je v rozumné míře pružný, což lze zjistit i dotykem. Odolnost byla díky tomu vynikající.

Proč má být malý?

Tady je odpověď velmi jednoduchá: protože můžete začít létat třeba i doma, nebo v jiné uzavřené prostoře, za jakéhokoliv počasí aniž byste riskovali, že vám uletí. A tedy létat častěji než s velkými venkovními drony. Přitom právě intenzívní trénink je opravdu nutný; kdybyste se k dronu měli dostat jednou za měsíc, tak je to k ničemu.

S malým dronem také při učení nenaděláte velké škody - jak na zdraví, tak na majetku. Což je mimochodem důvod, proč by mělo jít o typ vybavení chrániči vrtulí.

Létání v interiérech také má tu výhodu, že se tu příliš nemusíte zabývat předpisy pro provoz dronů, které jsou u nás docela přísné. Samozřejmě i tady je nutné dodržovat elementární bezpečnost, ta to ale většinou stačí zdravý rozum (a u dětí rodičovský dohled).

Za bezvětří je možné i s malými drony létat venku - ale opatrně a hlavně ne moc daleko, protože většinou mají kromě slabých motorů i slabé vysílačky. Pozorně tedy čtete návod, jak daleko můžete v exteriéru jít, pokud nechcete přidat další kus k zástupům dronů korodujících na střechách, v okapech a korunách stromů. Jsou ale i malé stroje s větším doletem, ale to už je úplně jiná kategorie, jak uvidíme později.

Existují i další důvody proč začít s malým dronem. Především má levný provoz, protože akumulátory pro něj většinou nejsou tak drahé jako do velkých. V neposlední řadě nejsou problémy s dopravou, které u velkých strojů naopak někdy bývají značné. Hlavně je to ale dobrá cesta, jak si ověřit, že mě to skutečně bude dlouhodobě bavit - dřív než investuji mnohem větší částky.

Od zavedené firmy

Exploze zájmu o komerční drony vedla ke vzniku velkého množství firem, které je vyrábějí a drtivá většina z nich sídlí v Asii. Pryč jsou časy, kdy tenhle původ byl synonymem braku, ale... Mezi těmi s neznámými jmény mohou být významní inovátoři a budoucí velcí hráči - ale také šunt s pověstnou nekvalitou exotických tržnic. Proto je dobré držet se přinejmenším zpočátku zavedených jmen.

V mladém a dynamickém oboru, jako jsou drony, se situace rychle mění, přesto tu pár stálic přetrvává. Z producentů levnějších značek to je zejména Syma, která si v této kategorii po zásluze získala oblibu. Drží se také Cheerson, Walkera, Parrot, Blade a další. Zajímavý levný systém minidronů pro létání v interiérech nabízí Tiny Whoop, ale je to spíš úvod do závodního létání a problematiky konstrukce dronů, takže si ho necháme na později.

Proč kameru?

Zpočátku je zábavné létání samo o sobě, ale leckoho dříve nebo později omrzí - což je škoda, protože drony nabízejí víc. Především je to schopnost nosit miniaturní kamery, které umí fotografovat i natáčet videa. Ty s nízkým rozlišením mají už některé velmi levné drony, přesto je lepší dát místo nejnižšího rozlišení HD přednost vyššímu FullHD (podrobně si o tom  v části o kamerách). Pod jiné můžeme zavěsit outdoorové minikamery, jako je třeba populární GoPro. Získané záběry jde dál na počítači upravovat, stříhat do klipů a publikovat třeba na sociálních sítích. Dražší drony mají kamery s vysokým rozlišením umožňujícím poloprofesionální nebo profesionální práci.

Kamery jsou ale užitečné i v případě, že nemáte ambice stát se leteckým kameramanem. Některé drony (u dražších prakticky všechny, ale najdou se i mezi levnějšími typy) umí vysílat obraz z palubní kamery na monitor, který je součástí ovladače. Často tuto úlohu zastane smartphone nebo tablet připojený k ovladači, případně speciální brýle s vestavěnými displeji. Iluze, že řídíte skutečný stroj, je tak téměř dokonalá. Létání pomocí pohledu na obraz palubní kamery se říká FPV (First Person View, nebo First Pilot View). Tímto způsobem se také řídí závodní kvadrokoptéry.

Když tedy začnete levným dronem s kamerou HD nebo Full HD a schopností FPV, ujasníte si mnohem lépe, co od těchto strojů můžete očekávat a kam se jejich prostřednictvím chcete dál ubírat. Hlavně si ale létání mnohem víc užijete.

Některé z těchto typů levných dronů mají kamery zabudované, jiné odnímatelné. V druhém případě jsou víc na ráně, což u začátečníka může být problém. Zase se ale dají při "školních letech" sejmout, což vřele doporučuji.

Tím jsme vyčerpali téma nejzákladnějších rad pro zájemce o koupi levného dronu. Příště si povíme, na co dávat pozor, když budete chtít začít rovnou některým z drahých a pokročilých strojů.

Jan A. Novák

první díl seriálu

předešlý díl seriálu

následující díl seriálu