- Napsal(a) Jan A. Novák
- Zveřejněno v Testy a recenze
- Číst 7297 krát
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
- Tisk
- Video
Cheerson CX-20: Za málo peněz hodně muziky
Dron, který by byl za méně než 10 tisíc korun a přitom měl vymožensti podstatně dražších poloprofesionálních a profesionálních strojů, rozhodně stojí za pozornost. To je i případ modelu Cheerson CX-20, který si díky dobrému poměru mezi cenou a výkonem rychle získal širokou oblibu.
První dojem dělá hodně, ale ne vždy prozradí to podstatné. V případě Cheersonu CX-20 trochu klame: na jednu stranu připomíná Walkeru QR X350, která je ovšem o hodně dražší, na druhou stranu úplně stejně vypadají i drony velmi levné. Některé z nich mají dokonce design naprosto shodný, což vyvolává představu, jak kdesi v Číně tyhle trupy kdosi ve velkém produkuje pro hodně výrobců dronů. Konec konců, proč ne; je to design účelný, univerzální a celkem povedený. Má to ale i své stinné stránky, jak ještě uvidíme.
Možná i kvůli univerzálnosti tohoto velkosériového trupu má Cheerson CX-20 na trupu také "kabinu" na trupu, která z něj dělá od pohledu hračku. Ale nenechme se mýlit, CX-20 je mnohem víc. Především je ale nutné vědět, co není: rozhodně to není stroj, který bych s klidným svědomím doporučil naprostému začátečníkovi, přestože prospekty prodejců se to snaží čtenářům vsugerovat.
Pak je tu ještě jedna věc, kterou je třeba říct hned na začátku. Už jsme o tom jednou psali: existuje několik verzí Cheerson CX-20 a přestože mezi nimi je dost podstatný rozdíl, ani mnozí prodejci nevědí, co vlastně prodávají (po prohledání desítek cizojazyčných webů se nemohu zbavit podezření, že v tom trochu tápe i sám výrobce). To nejdůležitější se mi ale zjistit podařilo: verze Open Source má na spodní straně slot s několika konektory, které umožní připojovat další zařízení a přeprogramovat software pomocí USB. Kdo tedy chce dron využít i pro náročnějjší aplikace (včetně připojení gimbalu), měl by chtít Open Source (a pro jistotu si to u dodaného stroje hned ověřit). Naproti tomu verze Zero tyto konektory nemá, přestože cena je stejná a na krabici o tom nikde ani zmínka.
Před prvním letem
Cheerson CX-20 je šikovně zabalený, takže každý prvek má v krabici svou vlastní krabičku, které se mohou přinejmenším ze začátku hodit, dokud notorický problém přepravy dronu nevyřešíte definitivně. Smontování stroje je velmi jednoduché, ještě předtím ale doporučuji jednu věc: rozšroubujte jednu z noh podvozku, navlečte na ni pár gumiček, znovu nohu sestavte a teprve pak připevněte k trupu. Gumičky vám elegantně odpomohou od vlajících antén - prostě je podvlečete pod gumičky na podvozkové noze, aniž byste se museli před každým letem patlat s izolepou nebo něčím podobným stejně nechutným.
V balení je samozřejmě nabíječka, ale působí velmi jednoduše, což by při choulostivosti Li-pol akumulátorů mohl být problém. Doporučuji ji proto nahradit nějakou inteligentnější nabíječkou; pokud to s drony myslíte vážně, měla by to být jedna z prvních investic, která zabrání mnohem větším výdajům za ne právě levné akumulátory.
Cheerson CX-20 neobsahuje kameru, v balení ale je odpružený nosič pro připevnění kamer typu GoPro pod trup. Pro ty, kdo už nějakou takovou kameru mají, nebo by si ji tak jako tak pořídili, je to velká výhoda. U verze Open Source je navíc možné připojit na dálku ovládaný gimbal - konektory pak na trupu poslouží jak k napájení jeho motorů, tak k ovládání pomocí vysílačky. Jeden z ovládacích prvků vysílačky je určený právě k tomuto účelu.
Tradičním problémem je návod - který sice balení obsahuje (pouze anglicky), ale z některých jeho částí moc chytří nebudete. Týká se to především odblokování motorů a kalibrace kompasu. Naštěstí je tu YouTube a dost nadšenců, kteří už tyhle problémy vyřešili a neváhají se pochlubit jak.
obr: LED na trupu umožňují létání v noci a jsou velmi efektní
Létání
Cheerson CX-20 je momentálně asi nejlevnějším dronem, který je vybavený takovými věcmi jako GPS, kompas a výškoměr. Z toho vyplývají i pokročilé funkce, které navzdory ceně nabízí: automatický návrat na místo startu, automatické udržování stanovené výšky a režim, jemuž každý výrobce říká jinak, který však vždy spočívá v tom, že dron letí směrem výchylek ovládací páky na vysílačce bez ohledu na to, kam zrovna míří jeho příď. Zde se mu říká Non-Nose Mode. Uvádí se, že to ocení především začátečníci, stejně užitečné to je i při pořizování některých typů záběrů.
Režim se vybírá pomocí kombinace nastavení dvou přepínačů na vysílačce: třípolohovým SWA a dvoupolohovém SWB. Není špatné si kombinace vytisknout a přilepit na čelní panel vysílačky. Každopádně je nutné startovat v manuálním módu a teprve pak přepnout do požadovaného režimu. Vysílačka je v Mod 2, tj. plyn a orientace podle svislé osy vlevo, směrové řízení vpravo. Na vysílačce jsou také dva pomocné ovládací prvky (Auxiliary Channel 1 a Auxiliary Channel 2), které je možné využít pro pokročilejší aplikace (včetně již zmíněného gimbalu).
Dron se zapíná prostým připojením akumulátoru k palubnímu konektoru. Ten pak musíte nějak nacpat i s kabely do prostoru baterie, aby šlo zavřít dvířka, což není jednoduché. A vyhráno nemáte, ani, když se to zdánlivě povedlo, protože se nejspíš otevřou za letu (v krajním případě se vylomí pant). Skládání kabelu a konektoru do trupu je proto potřeba věnovat pozornost.
Po připojení akumulátoru ke konektoru na trupu začne blikat zelené a červené světlo na zádi. Zelené přejde do trvalého svícení, když stroj najde dostatečný počet satelitů GPS (když nenajde, musíte létat jen v manuálním režimu). Blikání červené LED prozrazuje uzamčené motory. Odblokujete je tak, že páku plynu stáhnete vlevo dolů a držíte, dokud LED nepřejde do trvalého svícení. Pak můžete odstartovat.
Při přidání plynu mě několikrát překvapilo, že se roztočily jen dvě vrtule - a soudě podle internetových diskusí jde o častý jev. V mém případě se chod motorů upravil po dalším přidání plynu a za letu už s tím nebyly problémy.
Cheerson CX-20 je velmi živý, obratný a disponuje velkou rezervou výkonu; běžně jsem mu na hřbet přidělával další kameru, aniž by to bylo na letových schopnostech nějak znát. Barevné osvětlení na spodu konzolí motorů umožňuje snadné létání v noci a navíc je velmi efektní. V manuálním režimu je třeba řízení poměrně výkonného a rychle reagujícího stroje věnovat velkou pozornost, což je jeden z důvodů, proč to není tak úplně pro začátečníky. Ten druhý je, že materiál trupu velkou pevností nevyniká - ve skutečnosti je docela křehký - přestože prospekty prodejců tvrdí pravý opak. Znovu se vybavuje podezření, že výrobce pouze sáhl po jakémsi prefabrikátu vyráběném ve velkém pro nejrůznější modely. Každopádně, když něco rozbijete, budete na náhradní díly čekat dlouhé týdny až měsíce - což není jen zkušenost moje, ale i mnoha dalších kolegů z internetových diskusí.
Náhradní díly nejspíš budete potřebovat i v případě, že nehavarujete. Jeden z důvodů jsou vysoké a podivně pružné nohy podvozku, což při přistávání na tvrdém povrchu vede často k tomu, že stroj se ještě odrazí a někdy i převrátí. Vrtule jsou sice překvapivě pružné, takže snesou hodně - ale přece jen ne všechno. Mnoho majitelů proto nohy opatřilo jakýmisi návleky z pěnové gumy nebo molitanu, které mají těmto skokům zabránit.
Další problém byl, že dvakrát se za letu odšroubovala čepička vrtule - a pochopitelně se nikdy nenašly. Naštěstí vždy ta s běžným směrem závitu, takže šla nahradit obyčejnou matkou M6. Být to na motorech s opačným chodem, tak je až do doručení náhradních čepiček po létání. Nicméně ztráta vrtule za letu bezpečně prověří, jak je to doopravdy s těmi "velmi odolnými materiály", o nichž vypráví jeden z prospektů.
Letová výdrž se pohybuje okolo 15 minut v závislosti na zátěži a stylu řízení. Po letu je samozřejmě nutné rozpojit konektor akumulátor - samozřejmě tak, že netaháme za kabely, ale za konektor. Jenže to ani při nejlepší vůli nejde: konektor drží jak helvétská víra, a na tahání za kabely nakonec skoro vždycky dojde. Opravdu by mě zajímalo, jakou fintu používají ti, kdo to dělají předpisově.
obr: Materiál trupu je poměrně křehký
Charakteristiky
šířka (bez vrtulí): 300 mm
délka (bez vrtulí): 300 mm
úhlopříčka (s vrtulemi): 570 mm
výška: 200 mm
průměr vrtulí: 206 mm
hmotnost: 755 g
akumulátor: Li-pol, 11,1 V, 2700 mAh
kamera: není součást balení
závěs kamery: odpružený nosič pro GoPro a podobné
udávaný dosah vysílače: cca 300 m
cena s DPH: 8980 Kč
obr: Dvířka akumulátoru s konektorem
Závěr
Cheerson CX-20 toho za velmi příjemnou cenu nabízí poměrně hodně; po dovybavení gimbalem a 4K kamerou by nejspíš dokázal zaskočit i při poloprofesionálních až profesionálních aplikacích. Tím spíš, že na rozdíl od dronů k takovým úkolům primárně určených má podstatně menší rozměry - nohy a vrtule jdou snadnou odpojit a pak se (třeba za použití krabiček z balení) snadno vejde do jakéhokoliv příručního zavazadla nebo batůžku. Snadno se s ním tedy dostanete o na odlehlá místa, aniž byste museli mít terénní vůz nebo oddíl nosičů, což je něco, o čem se velkým a drahým profesionálním strojům může jen zdát.
S tím souvisí i další přednosti, především kombinace slotu s konektory pro připojení dalšího vybavení a silných motorů. Cheerson CX-20 tak je stroj, který uspokojí všechny milovníky experimentů, přestaveb, adaptací a podobných nemravností (jedné takové přestavbě se budeme věnovat v některém z příštích článků). Relativně nízká cena přitom zajistí, že případný neúspěch nebo havárie tolik finančně nebolí. Vysoký výkon a obratnost ale zaručí, že si létání s ním užijete, i když tyhle ambice nemáte.
Slabinou je již zmíněný poměrně křehký materiál trupu. Při nárazech a pádech praskají nejen vnější části šasí, které jde snadno lepit vteřinovým lepidlem, ale i úchyty elektroniky uvnitř, což už je trochu na pováženou. Když se k tomu ještě připojí dlouhé dodací lhůty náhradních dílů, tak stojí za zvážení, jestli se alespoň ty levnější a nejčastěji odcházející (vrtule, čepičky os motorů) neobjednat s předstihem.
Video
Jan A. Novák
Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.
Internetová stránka: www.novakoviny.eu