Létající roboti pracují ve skupině

Studentský tým z Aerospace Control Laboratory patřící MIT letos na výstavě Boeing Tech Expo předvedl vzájemně spolupracující skupinu bezpilotních strojů (UAV - Unmanned Aerial Vehicle), které dokázaly ze vzduchu kontrolovat velkou plochu s minimální kontrolou člověka. "Roj" přitom současně vyhodnocoval stav svých členů a koordinoval své akce. Ve vzduchu současně bylo až pět robotů, do budoucna by jich však měly být i desítky.

Základem testovacího systému je létající stroj, který vypadá spíš jak dětská hračka. Jde o čtyři výkonné elektromotorky na koncích křížové konstrukce, z nichž každý roztáčí jednu malou vertikální vrtulku. Primitivní a levný vrtulníček ukrývá složitou elektroniku obsahující také systém sledování polohy. Je bezdrátově propojená s pozemním počítačem, jehož program řídí všechny manévry od startu až po přistání. Především však kontroluje všechny členy roje a koordinuje jejich činnost ve vzduchu. Konstruktéři také postavili dok, kam se roboti vracejí dobíjet své baterie, aby se zas mohly ihned vracet do akce.

"Každý z těch strojů je velmi jednoduchý, levný a snadno opravitelný nebo nahraditelný," vysvětluje Mario Valenti, jeden z členů vývojového týmu. "To je základem filosofie projektu - jeden robot je jen nepříliš významným kolečkem ve velkém soukolí. Teprve dohromady umí roj dělat velké a užitečné věci."

Létající roje robotů by jednou měly plnit významné úkoly při vojenských misích, od doprovodu konvojů, přes záchranné akce, hlídkování na hranicích až po plnění bojových úkolů. Stejně tak mohou fungovat jako velmi odolná komunikační nebo průzkumná síť. Jednotlivý robot bude pouze jedním a snadno nahraditelným uzlovým bodem takové sítě.

"Úspěch mnoha nebezpečných akcí bude jednou na flotilách miniaturních létající robotů zcela záviset," konstatuje profesor Jonathan How, vedoucí týmu z MIT. "Důležité je, umět jich ve vzduchu udržet co nejvíc a co nejdéle. Náš výzkum k tomuto cíli úspěšně směřuje."