Yuneec Typhoon H -1. díl: létající profi kamera v lidovém provedení

Yuneec Typhoon H bývá často srovnáván s dronem DJI Phantom 4, to ale je poněkud zavádějící, protože jde o stroje patřící do různých kategorií. Ve skutečnosti má víc společného s DJI Inspire - nejpíš nebude daleko od pravdy tvrzení, že výrobce se tu snažil udělat něco jako Inspire, ale za podstatně dostupnější cenu. V nejlevnějším provedení je tato hexakoptéra k dispozici už za 30 000 Kč, v provedení PRO, kdy balení obsahuje také termokameru, za 88 000 Kč. Naproti tomu kvadrokoptéra DJI Inspire 1 stojí 40 000 Kč - bez kamery, akumulátorů a dalšího příslušenství. Plně vybavený Inspire 2 (bez termokamery) přijde na 192 000 Kč.

Jinými slovy, kdo chce hlavně natáčet a fotit, aniž by měl ambice realizovat dálkové lety a další kousky, které se tak jako tak poněkud příčí předpisům, a přitom nemá na Inspire, je Yuneec Typhoon H zajímavá možnost. Pak nejspíš přece jen začne srovnávat s Phantomem 4, k němuž má cenově nejblíže - takže to chtě nechtě budeme občas dělat i my tady.

Typhoon H versus Phantom 4

První rozdíl asi přehlédne málokdo: Typhoon H má šest motorů a šest vrtulí, takže při poruše jedné pohonné jednotky se nezřítí k zemi, jako každá kvadrokoptéra, Phantom 4 nevyjímaje. Kdyby tvůrci legislativy dronům opravdu rozuměli, v možnostech létat nad lidmi a budovami by mezi hexakoptérami (nebo oktokoptérami) na straně jedné a kvadrokoptérami na straně druhé udělali zásadní rozdíl - a doufejme, že někdy v budoucnu předpisy opravdu takoví lidé vytvářet budou. Což je potenciálně bod k dobru pro Typhoon H.

I další rozdíl je nepřehlédnutelný: Yuneec Typhoon H má velmi zdařilý design, zcela odlišný od nudy většiny kvadrokoptér. Krása je sice subjektivní pojem a na výkony nemá vliv, přesto ale nejde jen tak přejít skutečnost, že návrháři tady odvedli velmi dobrou práci.

Třetí rozdíl sice není vidět na první pohled, o to je ale významnější: zatímco Phantom 4 vyniká v doletu a dalších výkonech, Yuneec H sází spíš na video a fotografování. Kromě 12 megapixelové kamery s rozlišením 4K a snímkovou frekvenci 30 fps to dokazuje také možností jejího otáčení i kolem svislé osy, možností ukládání obrazových souborů v RAW, nebo nabídkou termokamery v dokoupitelném příslušenství.

V konkurenční soutěži může být pro mnohého zájemce o koupi významné i to, že Yuneec netrpí zlozvyky, které u svých výrobků zavedla DJI: časté aktualizace bez povolení majitele, kdy občas dochází i k situacím, že stroj nevzlétne, když to zrovna nejvíc potřebujete. Také Yuneec sice aktualizuje, ale tak, že proces je zcela pod kontrolou jeho vlastníka (jak uvidíme dál). Při vší úctě k DJI představujícímu nepochybně světovou jedničku, její manýry odkoukané od Microsoftu jsou velmi pádným důvodem, proč se zajímat o konkurenci. Přičemž hned další na řadě je právě Yuneec.

Vybalování a první dojmy

Na obrázcích sice Yuneec Typhoon H vydá majestátně, při osobním setkání vás ale nejspíš překvapí, že je celkem malý - se složenými rameny je podstatně menší než Inspire a nezabere o moc víc prostoru než Phantomy od DJI, které skládací ramena nemají. Krabice z pěnového materiálu je ale větší, především proto, že podstatně větší je vysílačka. Důvod této rozměrnosti nás ale nemusí znepokojovat, právě naopak: v ovladači je už zabudovaný rozměrný dotykový dislej, na který se přenáší obraz z palubní kamery, letová data a na němž je možné provádět všechna nastavení. Odpadá tedy otravné připojování tabletu nebo smartphonu k vysílačce, jako je to u většiny produktů DJI. Je tu také skládací stínítko na displej.

V balení je jen jeden akumulátor ve stroji a nabíječka. Akumulátory Yuneec bohužel nemají signalizaci stavu, což je oproti DJI sice minus, ale nic s čím by nešlo žít. Nabíječka stav akumulátoru samozřejmě signalizuje – ale jen konec nabíjení..

Neobvyklou součástí balení je ovladač Wizard připomínající infračervené ovládání televizorů. Slouží k jednodušším letovým úkolům při nenáročném hobby létání, zejména v několika automatických režimech, o nichž bude řeč později - pokud se vám nechce vláčet s vysílačkou, tenhle kapesní přístroj její práci může obstarat také.

Samozřejmostí je anglický a český návod, na rozdíl od většiny jiných dronů celkem srozumitelný - i když kdyby byl trochu upovídanější, taky by se nic nestalo. Pak je tu ještě 16 GB paměťová karta micro SD a pár užitečných drobností jako popruh vysílačky, adaptér pro nabíjení z 12V autobaterie a USB adaptér.

Pak tedy vytáhneme stroj z pěnové krabice - a zjistíme, že je to jedno z těch balení, do nichž bychom výrobek zpět už dostávali dost obtížně. V tomto případě je to ale vlastně skoro  jedno, protože Yuneec (na rozdíl od DJI Phantom) krabici bohužel nepojal jako transportní kufřík. Což u hexakoptéry se skládacími rameny vadí ještě víc než u běžných kvadrokoptér, protože při přenášení dron prakticky není za co pohodlně uchopit.

No, a příště už se seznámíme s nastavením a přípravou k letu.

NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SERIÁLU 

Jan A. Novák