V platnost vstoupila nová pravidla pro drony

"Drony hýbou světem a budou bezpochyby hýbat i naší zemí, protože se stávají prvkem logistiky, dopravy zboží i osob a to vyžaduje i legislativní opatření," uvedl ministr dopravy Karel Havlíček na tiskové konferenci týkající se nových pravidel provozu dronů v prosinci.

"Stojíme na prahu revoluce, kdy náš úřad má okolo 50 000 klientů a od Silvestra jich budeme mít dvakrát tolik," dodal ředitel Úřadu pro civilní letectví David Jágr." Přínosem nové legislativy je, že přináší všem uživatelům v EU stejná pravidla. Umožní nám to přiblížit se k vizi, kdy drony jednou budou přepravovat náklady a třeba i lidi."

Teprve budoucnost ukáže, jestli tomu tak bude doopravdy - ledacos ale už teď naznačuje, že realita bude složitější.

Tři kategorie bezpilotních strojů

Roku 2017 nezisková organizace Future of Life Institute nahrála na YouTube sedmiminutové video Slaughterbots, v němž roj mikrodronů nesoucích pár gramů výbušniny zabíjí politické oponenty. Velmi rychle se z něj stal úspěšný virál, který ještě téhož roku zaznamenal více než dva miliony shlédnutí. Přestože šlo o sci-fi daleko před možnostmi současné techniky, veřejnost to vzala za reálnou hrozbu a Slaughterbots se promítaly i na odzbrojovacích akcích OSN (Convention on Certain Conventional Weapons v Ženevě 2017)...

To je jen jedna z kulis provázejících zrod nové legislativy o dronech. K dalším patří údajné výskyty dronů kolem letišť nebo jejich spatření piloty v blízkosti letadel, které se nikdy nepodařilo spolehlivě vyšetřit. Veřejnost v dronech také často vidí prostředek špehování; útoky na ně střelnými zbraněmi se už nedějí jen někde v Texasu, ale i v České republice.

Na druhou stranu je skutečností, že civilní dron sice ještě nikdy nikoho nezabil (na rozdíl třeba od cyklistů nebo včel), ale v současnosti jsou na trhu běžně dostupné výkonné drony, které v rukách neinformovaných uživatelů mohou způsobit škody. I když v České republice provoz bezpilotních prostředků upravoval takzvaný Doplněk X předpisu L2 o pravidlech létání, který je velmi zdařilý, hobby uživatele dronů nic nezavazovalo k jeho dodržování; mnozí o jeho existenci ani nevěděli.

Ještě ke všemu v každé zemi platily odlišné předpisy (například na Slovensku nebo v Rakousku mnohem přísnější než u nás), což přinášelo nepříjemnosti turistům s dronem. Především se ale rýsovaly nové a velmi perspektivní možnosti využití dronů v mnoha podnikatelských aktivitách, které stávající legislativa neumožňovala nebo s nimi vůbec nepočítala.

Proto se před několika lety začala rodit nová celoevropská pravidla pro létání s bezpilotními prostředky. Nyní, po přechodném období umožňujícím jejich implementaci do národních legislativ, vstoupila 31. prosince 2020 v platnost. Její "kostru" představuje rozdělení dronů do tří základních kategorií: Otevřené, Specifické a Certifikované. Otevřená kategorie se týká drtivé většiny současných komerčních dronů, proto se k ní podrobněji vrátíme o pár odstavců níže. Do kategorie Specifická spadají všechny drony, které se parametry nebo způsobem provozu vymykají kategorii Otevřená. Takové stroje musí získat oprávnění k provozu od příslušného úřadu (v České republice to je Úřad pro civilní letectví, ÚCL). Certifikovaná kategorie je určená pro drony s obzvlášť náročným a nebezpečným posláním, například takovým, které jednou budou dopravovat zboží nebo osoby. Budou tedy podléhat obzvlášť přísným pravidlům podobných těm, která se týkají pilotovaných letadel.

Povinné testy a registrace pro všechny

Kategorie Otevřená (Open) se týká všech dronů se vzletovou hmotností od 250 gramů do 25 kilogramů (pokud má dron lehčí než 250 gramů kameru, tak patří do této kategorie také). Provozovatel takového stroje se musí elektronicky registrovat na webu Úřadu pro civilní letectví a jeho operátor musí na stejném webu úspěšně absolvovat test. Konkrétně to znamená zodpovědět správně alespoň 30 otázek z celkem 40 - a když se to nepovede, je možné test libovolně opakovat. Otázky ale nebudou stejné, protože systém těch 40 náhodně vybírá z většího množství. A po neúspěšném testování se nedovíte, které odpovědi byly špatně a proč.

Součástí testu samozřejmě jsou pravidla létání s drony kategorie Otevřená. Smí se létat jen na vzdálenost optické viditelnosti stroje, do maximální výšky 120 metrů, nesmí se létat nad shromážděními osob a podobně. Podrobnosti obsáhle popisuje český překlad dokumentů EASA (European Union Aviation Safety Agency) na webu Úřadu civilního letectví. Kromě úplného znění nových pravidel tam jsou také podrobné odpovědi na nejčastější otázky k nim (FAQ).

Šťastný majitel registrace a dokladu o absolvování testu smí takto létat ve všech zemích EU, musí ale respektovat letové zóny stanovené národními orgány. Mailem také dostal něco jako SPZ, kterým musel nejpozději 31. prosince 2020 označit všechny své stroje. Má veřejnou část (tu na dronu) a několik soukromých znaků, které by měl provozovatel držet v tajnosti, aby se zabránilo zneužití. Pro podnikatele je významné, že kategorie Open nerozlišuje mezi létáním pro zábavu a pro komerční účely (samozřejmě pokud operátor dronu respektuje všechna její omezení).

„Znamená to, že pokud bude hobby uživatel dodržovat pravidla kategorie Open, nebude popotahován za to, že prodal nějaký obrázek,“ říká Jaroslav Řešátko, předseda sekce pro bezpilotní a robotické systémy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. „Ten kdo to bude myslet vážně, si stejně doplní vzdělání a nějaké zkoušky udělá, protože pravidla kategorie Open mu nebudou vyhovovat.“ 

 V  České republice dosud každý, kdo pomocí dronu provozoval jakoukoliv komerční činnost, musel absolvovat poměrně náročné zkoušky a splnit další podmínky k získání příslušné licence (tzv. Povolení k provozování leteckých prací) - a v této souvislosti ÚCL uvedl, že platné licence budou platit i nadále a "nejpozději po 1. lednu 2022 budou převedena na nová, která budou odpovídat požadavkům EU"

„To, že současné licence budou prodlouženy najednou, je dáno nařízením, teprve pak mají být profesionální operátoři převedeni do nového systému,“ dodává k tomu Jaroslav Řešátko. „Má to praktické důvody – kdyby to úřad řešil jednotlivě, nedělá nic jiného.“. 

Nebyli by to ale ani evropští úředníci, aby jimi vytvořená pravidla byla jednoduchá a přehledná. Kategorie Open se dělí na tři podkategorie (A1, A2, A3) podle hmotnosti dronu a dalších kritérií, přičemž pro každou podkategorii platí poněkud odlišná pravidla. To dává smysl, ale současně mají být nové stroje být od výrobců označovány štítky dělícími je pro změnu do 5 podkategorií (C0 až C4). To ale zatím žádný výrobce nedělá, povinnost bude až za dva roky. 

„Určitě budeme moci létat i nadále se staršími stroji,“ říká Jaroslav Řešátko. „Jen k tomu budou jiná pravidla – starší stroje se rozdělí  do podkategorií označených písmeny A podle jejich hmotnosti.“

Skutečnost je taková, že na jednu stranu oficiální materiály tvrdí, že od 31. prosince 2020 platí v členských zemích EU nová pravidla, na druhou stranu však naznačují, že nejde o definitivní stav, ale bude probíhat jejich "zpřesňování". Web Řízení letového provozu České republiky (ŘLP) také upozorňuje, že během roku 2021 se očekává přijetí novely zákona o civilním letectví (č. 49/1997 Sb.), která umožní další zpřesňování.

Obecně platí, že evropská legislativa směřuje k systému využívajícímu elektronickou identifikaci dronů, kdy stroje budou povinně vybaveny odpovídači (obdobnými, jaká mají dnes pilotovaná letadla) umožňujícími kontrolovaný provoz dronů ve vzdušném prostoru, tzv. U-space. Podle webu ŘLP se očekává brzké schválení jeho zásad s účinností od roku 2022.

"Pak se posuneme k milníku roku 2025, tedy k pokročilejším službám," uvedl generální ředitel Řízení letového provozu ČR Jan Klas. "V některých státech Evropy už půjde o přepravu nákladů dá se předpokládat přeprava osob. U-space model pak samozřejmě bude muset být mnohem robusnější... Finální integrace s těmito pokročilými službami se předpokládá v roce 2030 a v tom už bude přepravování osob a nejpokročilejší služby."

Jan A. Novák