DJI koupil výrobce kamer Hasselblad

Obrázek šlápoty v měsíčním prachu nebo astronauta, v jehož přílbě se zrcadlí fotogafujcí kolega, jistě znáte - a pamětníkům se nejspíš vybaví i značka kamer, kterými byly pořízené. Švédské zrcadlovky Hasselblad dostali astronauté programu Apollo na všechny své mise, a tak jim vděčíme za snímky dokumentující největší úspěch lidského druhu. Na některých záběrech z Měsíce Neil Armstrong dokonce drží jeden z hasselbladů v ruce, takže astronaut a kamera do historie vstoupili společně. Jako kultovní se dneska označuje kdeco, o přístrojích Hasselbad to ale platí stoprocentně.

Poslední dobou je o výrobcích s nápisem Hasselblad slyšet znovu, i když v jiné souvislosti: v ikonické švédské společnost letos získal většinový podíl čínský výrobce dronů DJI. Nedávno představil výsledek spolupráce, jímž je první kamera s rozlišením 100 megapixelů určená pro komerční bezpilotní prostředky.

Číňané míří do vzduchu

Když si DJI v podstatě koupil Hasselblad, upoutala pozornost komentátorů především analogie s dřívější koupí rovněž švédského a legendárně precizního Volva čínskou společností Geely Motors. Není to ale přesné, protože automobily od Geely (přesněji Zheijang Geely Holding Group Co.) zatím znají hlavně v rozvojovém světě, zatímco DJI je v segmentu komerčních dronů světová jednička, za níž další výrobci zaostávají v prodejích o desítky procent.

Jistá podobnost tu ale přece jen je: Geely loni koupil firmu Terrafugia usilující o vývoj létajícího automobilu - takže také míří do vzduchu. Když k tomu ještě připočteme čínského výrobce dronů eHang, který připravuje velký osobní dron pro městskou taxislužbu, tak se nelze zbavit dojmu, že v Asii už přeplněným pozemním komunikacím moc nevěří.

Podle některých názorů si čínské firmy těmito akvizicemi kupují hlavně dobrou pověst. Produkce "říše středu" zatím měla image nelegálně okopírovaných a poruchových "klonů" pro zákazníky, kteří na kvalitu nemají - ale to už přestává být pravda. Ne všem zákazníkům to ale došlo, a tak jim to má koupené dobré jméno názorně demonstrovat. Asi, jako když si kdysi zbohatlí trhovci kupovali šlechtické tituly.

Právě v případě DJI to ale neplatí. Segment komerčních dronů je tak mladý, že si v něm draví čínští výrobci ani nestačili zkazit pověst a západní konkurenci naopak brzy v kvalitě předstihli. DJI koupi Hasselbladu zdůvodnil především spoluprací se špičkovými odborníky na nových kamerách pro své drony - a tak se na titulní straně webu Hasselbladu objevil dron DJI nesoucí kameru s charakteristickým "lunárním" designem.

Symbióza starého s mladým

Hasselblad má za sebou dlouhou a poněkud klikatou historii. Firmu založil jako obchodní společnosti už roku 1841 švédský obchodník Fritz Wiktor Hasselblad, k fotoaparátům ji ale přivedl až jeho syn Arvid, který byl nadšený fotograf. Během své svatební cesty potkal George Eastmana zakladatele firmy Kodak a stal se jeho oficiálním prodejcem pro Švédsko.

Firma při tom také začala provozovat vyvolávací laboratoře - a hlavně bohatla. Hasselbladtové brzy zjistili, že k fotografii už žádné další aktivity nepotřebují, a tak vyslali nejmladšího příslušníka rodu Viktora (1906 - 1978) na několikaletou studijní cestu do Evropy a USA, aby se u špičkových výrobců o fotoaparátech a fotografii dověděl co nejvíc.

Viktor se vrátil domů jako odborník, jeho chvíle ale přišla až během druhé světové války, když se švédské armádě dostala do rukou kamera pro letecké snímkování z havarovaného německého letadla. Usoudila, že by něco takového chtěla mít taky a kontaktovala Viktora, který obratem založil konstrukční kancelář pro vývoj leteckých kamer.

Po válce se firma zaměřila na civilní spotřebitele a po několikaletém tápání vsadila na preciznost a špičkovou kvalitu pro náročné uživatele. Díky tomu její kamery vybrala americká kosmická agentura NASA pro lunární program Apollo, což kamerám určeným poměrně malému okruhu náročných uživatelů náhle vyneslo světovou proslulost.

Když program Apollo předčasně skončil, ustoupil do pozadí i Hasselblad a zase se stal jen výrobcem precizních a drahých fotoaparátů pro profesionály. Ale nezabila ho ani digitalizace. Nějaký čas spolupracoval se Sony, až skončil v náručí Hasselbladu.

Naproti tomu historie DJI je krátká, ale strmá. Roku 2006 ji založil čínský podnikatel Frank Wang a už během několika málo let předběhl konkurenci jak v prodejích komerčních dronů, tak v jejich technických řešeních. Roku 2015 oznámil strategické partnerství se společností Hasselblad, které začátkem letošního roku přerostlo do podoby většinového vlastnictví.

Nedlouhé spojení s Hasselbladem už přineslo několik revolučních výrobků, například první leteckou kameru s rozlišením 100 megapixelů určenou pro dron DJI M600 Pro. Švédský know-how se také podílí na nové kameře Zenmuse X7 určené pro dron DJI Inspire 2.

Jan A. Novák