- Napsal(a) Jan A. Novák
- Zveřejněno v Testy a recenze
- Číst 5516 krát
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
- Tisk
Evo Flyer II: odolný minidron s kamerou
Minidrony sice mohou vzbuzovat pohrdání, pro některé účely se ale hodí lépe než velké. Otestovali jsme Evo Flyer II, který je kromě kapesních rozměrů a lidové ceny zajímavý i tím, že má odnímatelnou kameru.
Minidron je samozřejmě především hračka, přesto může být užitečný i pro vážnější zájemce. Je to levný způsob, jak se seznámit s řízením ještě před tím, než rozbijete drahý stroj. Hlavně s ním ale můžete létat i doma nebo v pracovně a kdykoliv, což umožňuje pilotovi udržovat si potřebné reflexy a zkoušet některé manévry. V neposlední řadě je to i dobrý relax, který může být stále po ruce. Evo Flyer II má navíc ještě miniaturní kameru, se kterou sice asi žádný hollywoodský trhák nenatočíte, ale zábavy si s ní můžete při troše vynalézavosti užít hodně.
Vybalení z krabice
V balení je vlastní minidron, vysílačka, minikamera s paměťovou kartou, akumulátor Li-pol, kablík pro jeho nabíjení z USB počítače, sada náhradních vrtulí a vrtulových košů a návody: čínsko-anglický a český. Podle obou návodů by tu měla být ještě nabíječka ze sítě, v prodejně (Pecka Modely, Zlatnická ulice v Praze) tam ale být nemá, což působí trochu divným dojmem.
Návody jsou více než stručné - jak už je poslední dobou u návodů zvykem. Na některé věci musíte přijít sami metodou pokusu a omylu. To ale nemusí některým prvkům drony dělat dobře. Například Li-pol akumulátoru, který je citlivý na správné nabíjení. Pokud není k dispozici inteligentní nabíječka (což v tomto případě není), pak informace, že doba nabíjení je okolo 60 minut, není zrovna vyčerpávající.
Evo Flyer II má účelný a pohledný design. Po zapnutí průsvitný trup zevnitř prosvětlují zelené a modré LED, které současně signalizují spojení s vysílačkou a stav akumulátoru. Přední vrtule a vrtulové koše mají jinou barvu než zadní. Vědět, kde je příď a kde záď, je při řízení velmi důležité, tady je ale problém, že rotující vrtule nevidíte a titěrné koše z větší vzdálenosti také ne.
Létání
Evo Flyer II je velmi živý a i s kamerou má velkou rezervu výkonu. Vysílačka umožňuje nastavit dva režimy odezvy na výchylky řídících pák: "L" s menší odezvou (vhodné pro začátečníky) a "H" s výraznějšími reakcemi. Ovládání je Mód 2, tedy plyn (stoupání - klesání) a otáčení podle svislé osy vlevo, směrové řízení vpravo.
Na vysílačce kolem ovládacích pák jsou tlačítka trimu umožňující vyvážit všechny prvky řízení tak, aby v nulové poloze pák stroj stál na místě, neotáčel se atd. U levé páky s tím není problém, směrové řízení je ale nutné trimovat často. Pokud to neuděláte, bude ovládání zbytečně obtížné - Evo Flyer je na správné vyvážení citlivý.
Vyplatí se také kontrolovat osy vrtulí, jestli se na ně namotal prach a jiné nečistoty, nebo jestli v otáčení nevadí uvolněné vrtulové koše, jejichž úchyty jsou těsně u vrtulového náboje. Stačí pár vlasů nebo zdánlivě nevinné tření a dron je neovladatelný.
Evo Flyer II je velmi odolný - přežil řadu drsných pádů a dvě přistání do nezakrytého akvária bez větších následků. Při létání venku nic nezkazíte, když sejmete vrtulové koše. Ušetříte je tak pro létání v interiérech, kde se velmi uplatní; jsou dost titěrná, odcházejí snadno, v balení najdete jen 4 a další prodejce nenabízí.
Kamera
Kameru je možné z dronu snadno sejmout - což zejména při prvních začátečnických pokusech velmi doporučuji. Nachází se v pozici pod trupem, kde je první na ráně a přitom v lyžině drží jen za kousek přilepeného plastu. Při drsnějším létání ho dříve nebo později urazíte. Pokud při tom nezničíte čtyřkolíkový konektor, spojující kameru s řídící jednotkou v trupu, nic hrozného se neděje: kameru můžete na trup přidělat i gumičkou.
Příjemná je možnost kameru vypínat a zapínat nebo pořizovat fotky pomocí tlačítek na vysílačce. Není špatné ukončit natáčení před přistáním, protože při nekorektním vypnutí kamery (například, když omylem dřív vypnete dronnež kameru, odpojením konektoru nárazem, přerušením napájení atd.) se videosoubor neuloží.
Expoziční automatika kamery pracuje slušně v ideálních světelných podmínkách - ale v šeru si od ní moc neslibujte. Neporadí si také s přesvětlením, příliš velkými rozdíly mezi světlem a stínem, atd. Při některých dramatičtějších manévrech dochází k výpadku v záznamu.
Od kamery této velikosti nejde čekat zázraky. Ukázku videa jsme přinesli zde.
Akumulátor
Akumulátor je Achilovou patou jinak velmi vydařeného minidronu. První problém představuje už jeho výměna: nic pro choleriky, ale ani kliďas se bez násilí neobejde. Baterie téměř neprojde vstupním slotem, pokud je uvnitř, tak kryt jde zavřít jen násilím, nakonec jsem ho raději definitivně odstranil. Vyjímání se trochu podobá Foglarovu ježkovi v kleci, a bez nástrojů je skoro nemožné - v mém případě posloužila bytelná pinzeta. Už po dvou dnech létání akumulátor vypadal jak kdyby prošel trávicím traktem přežvýkavce.
Systém nabíjení přes USB pochopíte až empiricky: v konektoru je LED, která se rozsvítí, když je nabíjení u konce. Teoreticky - protože přeměřením na voltmetru zjistíte, že si přitom počíná dost svévolně. Přitom přebíjení nedělá akumulátoru dobře, v tomto případě má mít při správném nabití 4,2 V.
Ještě citlivější jsou Li-pol akumulátory na hluboké vybití: klesne-li napětí pod 2,7 V, odcházejí do silikonového nebe. Proto je dobré neignorovat blikání dronu signalizující kritický pokles napětí. Tím spíš, že když napětí klesá dál, přestane dron reagovat na snahu vypnout motory vysílačkou - a ty pak z akumulátoru doslova vysají život.
Výdrž na jedno nabití je jen pár minut, takže by se hodil nejméně jeden náhradní akumulátor. Jenže v tomto případě není k dispozici - ani u prodejce a zřejmě ani jinde. Jiné stejných parametrů se do slotu nevejdou. Nakonec jsem to řešil tak, že náhradní akumulátor trčí ven a je upevněný gumičkou.
Charakteristiky
šířka: 150 mm
délka: 180 mm
úhlopříčka: 190 mm
(rozměry jsou i s vrtulovými koši)
výška: 45 mm
průměr vrtulí: 56 mm
letová hmotnost: 43 g
akumulátor: 3,7 V, 300 mAh
kamera: VGA, optický čip 2 mpx
paměťová karta kamery: micro SD (v balení je 2 GB)
dosah vysílače: cca 30 m
napájení vysílače: 4 x AA
cena s DPH: 1520 Kč
Závěr
Evo Flyer II je docela vydařený minidron, který je díky malým rozměrům stále k dispozici. Velká odolnosti z něj dělá ideální stroj pro začátečníky, jeho živost a výkon se ale uplatní i při kondičním i relaxačním poletování jak v místnosti, tak venku. Nepřišel jsem o něj ani při venkovním létání v silném větru a na hranici dosahu vysílačky - ale to raději nezkoušejte. Malé rozměry jsou ideální pro přepravu na jakékoliv místo - kde ovšem zalitujete, že stejně velké zatím nejsou drony s kamerou alespoň Full HD...
Záznam kamery je asi tak na úrovni deset let starých mobilů nebo USB kamer - což ovšem plně odpovídá rozměrům a ceně. Na pobavení přátel, třeba prostřednictvím sociálních sítí, je více než dostatečný.
Poznámka na konec
Přebytek výkonu, jednoduchá konstrukce a problémy s akumulátorem svádějí k myšlenkám na přestavbu: nahradit trup jednoduchou plošinou na níž by se vešla lepší kamera a libovolný snadno vyměnitelný akumulátor obdobných parametrů.
Jan A. Novák
Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.
Internetová stránka: www.novakoviny.eu