Anemometr PL-130 AN: účinná pomůcka nejen pro piloty dronů

O malé levné drony (zejména ty s kartáčovými motory) se dá přijít už v poměrně slabém vánku, ale i pro výkonný stroj vítr leckdy může být problém. Úplně stačí, když se má vracet na místo startu proti větru. Systém automatického návratu sice zdánlivě správně vyhodnotí okamžik, kdy zahájit cestu domů, jenže díky protivětru se energie akumulátoru vyčerpá dřív - a následkem je nevyhnutelný pád.

Anemometry mají při létání s drony i jiný smysl: profesionálové si ve smlouvě o práci často určují rychlost větru, nad kterou už nepoletí. Může to zabránit nedorozuměním a sporům ohledně nerealizace zakázky kvůli nepříznivému počasí.

Většina lidí asi zná miskové anemometry, které používají meteorologové na svých stanicích: takové ty se třemi nebo čtyřmi naběračkami otáčejícími se kolem svislé osy, které mají tu výhodu, že se nemusejí natáčet podle směru větru. Údajně ho už roku 1846 vynalezl irský astronom John T. R. Robinson, různé přístroje pro měření síly větru ale lidé používali už nejméně od 15. století.

U přenosných přístrojů se ale z praktických důvodů většinou používají spíš turbínové typy, kde se v ochranném prstenci točí vrtulka na vodorovné ose. Pro úplnost je třeba dodat, že existují i anemometry bez pohyblivých součástí.

Protože je anemometr při létání užitečná věc, napsal jsem si o něj letošnímu Ježíškovi - a to, že se pod stromečkem opravdu objevil, je nejen důkazem toho, že Ježíšek existuje, ale i toho, že (na rozdíl od pozemských úřadů) má drony rád. Sáhl při tom po přístroji přibližně ze středu cenového rozpětí přenosných anemometrů, po modelu PL-130 AN za 3138 Kč. Ceny nejlevnějších modelů na trhu začínají někde okolo 500 Kč.

PL-130 se skládá z vlastního senzoru, tj. vrtulky v prstenci a její rukojeti, a z měřidla s velkým LCD displejem (úhlopříčka 35 mm), který navíc lze stisknutím tlačítka podsvítit, takže je velmi čitelný. Kabel senzoru se k přístroji připojuje konektorem a je dlouhý přibližně metr. Toto řešení měření značně usnadňuje a zpřesňuje: můžete senzor nastavit správně do větru a přesto mít displej před očima. Teoreticky by šlo i senzor někam upevnit a displej odečítat jinde, jenže na to je kabel přece jen trochu krátký, konektor má jen na jedné straně a na senzoru není nic, co by aspoň trochu připomínalo závit nebo stativový šroub.

Přístroj napájejí tři články velikosti AAA, které jsou součástí balení. Kromě rychlosti větru snímá i teplotu - v obou případech maximální (tj. momentální) nebo zprůměrované hodnoty a v obou případech si můžete vybrat jednotky, které vám nejvíc vyhovují. V případě větru to jsou metry za sekundu, stopy za minutu, kilometry za hodinu, míle za hodinu a uzle. Maximální rychlost větru je 108 km/h, dá se ale předpokládat, že při větší fujavici už budete mít úplně jiné starosti, než měření. PL-130 AM umí také zobrazovat objem protékajícího plynu (krychlové metry za minutu nebo krychlové stopy za minutu). Pokud anemometr zapomenete vypnout, udělá to sám po přibližně patnácti minutách nečinnosti.

Měření je velmi pohodlné, především je ale přístroj mimořádně citlivý: vrtulka se roztočí a na displeji začnou naskakovat čísla už př pomalém pohybu ruky se senzorem. Naproti tomu poměrně dlouho trvá, než se vrtulka zastaví a stejně tak má určitou setrvačnost i teploměr. Navzdory velikosti displeje i číslic je poměrně malá desetinná tečka, což sice někdy může být poněkud matoucí, ale rozpoznat, jestli má vítr rychlost 5.0 km/h nebo 50 km/h není zas tak těžké.

PL-130 AM se tak ukázal být praktickým a spolehlivým zařízením, které se nemusí hodit jen operátorům dronů, ale také jachtařům, windsurferům, pilotům ultralightů, leteckým a lodním modelářům a mnoha dalším.

Jan A. Novák