Tello podruhé: let do třiceti metrů

Detailní popis dronu Tello najdete zde – a kromě jiného jsem tam psal, že stroj má překvapivě dobrou kameru. Video v kvalitě HD sice není nic moc, ale statické snímky z optického čipu o rozlišení pouhých 5 mpx se kvalitou vyrovnají i leckterým fotografiím z mnohem dražších dronů.

Co to ale bylo platné, když při dostupu deset metrů na záběrech často ani nebylo poznat, že jsou z dronu. Další omezení představovala nemožnost kameru naklápět. Obojí už se dá překonat - a tenhle článek vypráví jak, a na co si při tom dát pozor.

obr: Na fotce z výšky 10 metrů skoro není poznat, že je z dronu

Aplikace, které dovolovaly desetimetrový limit překonat, existovaly už dřív, ale nepůvodní ovládací programy mají svá rizika, kterým se snažím spíš vyhýbat. I když třeba alternativní "apka" Talls vypadá velmi zajímavě.

Když se ovšem při jednom startu Tello na displeji objevila hláška, že je možné stáhnout novou verzi originálního softwaru, neváhal jsem ani chvíli. Pak už stačilo jen v Menu změnit desetimetrový limit na třicetimetrový a vyrazit do parku si to vyzkoušet.

Jednou z obrovských předností Tello je, že díky trpasličím rozměrům si vás při startu nevšimnou nejen dospělí, ale ani děti a psi. Dron vyrazil k obloze jak raketa, hravě překonal desetimetrovou výšku a mířil stále výš. Okolo 17 metrů jsem ho zastavil a pořídil pár snímků, protože slunce už bylo za obzorem a já chtěl vědět, jak vypadají fotky v horších světelných podmínkách. Pak stoupání pokračovalo.

obr: Snímek pořízený z výšky okolo 20 metrů

Problémy začaly okolo 27 metrů. Obraz z palubní kamery sice pořád na displeji byl, ale dron na povely někdy poslechl, někdy ne - a většinou spíš ne. To platilo i o příkazech k focení a natáčení.

A co bylo horší, v téhle výšce se mu zalíbilo natolik, že nechtěl dolů. Projevovalo se to zajímavým způsobem: při příslušném pohybu prstu na displeji smartphonu sjel obrázek joysticku za prstem celý a jeho spodní okraj zmizel za hranou displeje.

Nakonec si dron přece jen nechal říct a někde okolo 15 metrů zase začal být plně ovladatelný. Pokud by ale foukal vítr, asi bych o něj při tomhle pokusu přišel.

obr: Snímek z výšky 27 metrů

Jako ovladač jsem při tomhle pokusu použil Samsung Galaxy S6 edge. Jak problém slabého signálu ve větší vzdálenosti vyřešit, se ví: ta věc se jmenuje WiFi repeater nebo také WiFi extender, méně často WiFi booster (jde o jedno a totéž). Na trhu jich je spousta, protože se používají k vylepšení domácích sítí, kde signál z modemu nedosáhne do všech koutů stavení.

Má to ale jeden háček, který spočívá v tom, že repeater je potřeba z něčeho napájet a drtivá většina z nich k tomu chce síťovou zásuvku. Je proto potřeba najít typ, kterému stačí napájení prostřednictvím USB. Těch je naopak dost málo, pro drony a podobné outdoorové aplikace to je třeba Xiaomi Mi WiFi Repeater 2. Zkušenosti s ním jsou poněkud rozporuplné, navíc k repeateru potřebujete také nějaký zdroj energie, zkušenosti s prodlužování dosahu WiFi si proto necháme na samostatný článek.

obr: WiFi repeater Xiaomi Mi připojený k powerbance

Ušetřené místo tak můžeme věnovat jinému problému: skutečnosti, že kamera v Tello je napevno zabudovaná v horizontální poloze. Leckdy je ovšem potřeba spíš snímat terén pod dronem v nejrůznějších úhlech - včetně 90 stupňů.

Zdánlivě neřešitelný problém má řešení překvapivě snadné - i když jen částečné a zdaleka na dokonalé. Pro kolmý pohled z výšky stačí dát před kameru zrcátko nastavené v úhlu 46 stupňů. Taková věcička už se objevuje v nabídce zahraničních e-shopů, neměl by ale být problém si ji vyrobit. Jak konkrétně vypadá, vidíte na fotkách: jde o rámeček z tuhého materiálu (ideální by byl 3D tisk ale jde to samozřejmě i jinak), kde je nalepená zrcadlová fólie. DIY kutilové ji získávají z displejů vyhozených mobilů.

obr: Tello se zrcátkem pro kolmé snímání

Jan A. Novák